Říjen 12 2015

Jak jsem se nakonec nezbláznil

Asi to v podobný formě sem tam dolehne na každýho z nás. Hromada úkolů v práci, další hromada starostí v podnikání, ve „volných chvílích“ o večerech a víkendech zase jenom práce. Do toho ze všech stran jenom negativní zprávy – uprchlíci, válčení všude možně, idioti ve vládě, HC Energie zase prohrála, však to znáte.

Je to teprve asi dva týdny, co mi z toho všeho regulérně hráblo. Seděl jsem v kanceláři u počítače, nevěděl jsem s čím dřív začít, ruce se mi klepaly, hlava mi praskala ve švech a já myslel, že se složím. Cestou domů jsem musel zastavit a uklidnit se, abych do něčeho nenaboural. Ten den jsem skoro nespal. Uběhlo pár hodin a moje tělo si samo řeklo, že už toho bylo dost. Dostal jsem chřipku a byl jsem nucen na chvíli zastavit. Získal jsem trochu času, abych se nad nad svým způsobem života zamyslel. Najednou jsem si uvědomil, že takhle to prostě nepůjde, že potřebuju zvolnit. Koneckonců už teď trpím migrénema, srdečníma aritmiema a dalšíma pakárnama, a to je mi teprve 26.
Změn jsem naplánoval hned několik, už teď ale vím, že nejvíc mi pomohly tyhle tři:

1) Přestal jsem sledovat zprávy. Jako hele, co z toho. Nemá smysl se donekonečna rozčilovat nad věcma, který stejně nijak neovlivním. Potkám na ulici uprchlíka? Nepotkám. Přiměju Dienstbiera aby probůh už mlčel tím, že si přečtu co zase kde plácnul? Nepřiměju. Navíc čas ušetřený poflakováním po podplacených bulvárních plátcích můžu věnovat vytváření nějakých hodnot. A mimochodem, on se ty důležitý novinky člověk stejně dozví z jiných zdrojů a aspoň je o čem si večer povídat. Vzal jsem to vážně, takže hezky zablokovat iDnes, Novinky atd. v prohlížeči, zrušit sledování podobných zdrojů na Facebooku atd.
2) Držet všechny věci v hlavě nejde, kapacita je omezená (a u mně vyčerpaná). Proto jsem si začal všechno psát. Ne teda všechno, ale rozhodně všechny úkoly. Používám na to nástroj Asana, který má i aplikaci pro mobily, takže není problém zapisovat si věci kdykoli. Každému úkolu lze nastavit „due date“, priority atd.
3) Sportem k trvalé invaliditě, ale aspoň v hlavě to bude oukej. Dělat si může každý co chce, já jezdím na kole. Pomáhá mi to pročistit si hlavu, odreagovat se, odpočinout si od práce a protáhnout se po celodenním sezení u počítače. Snažím se jezdit co to jde, jezdím na kole i do kanceláře, je to po Praze 17 km po cyklostezkách. Cesta je rychlejší než autem a cítím se dobře.

Za posledních čtrnáct dnů jsem pro sebe udělal víc, než za celý rok předtím. Teď si zvykám na nová pravidla a udělám všechno pro to, abych se nevrátil do starých kolejí. Zamyslete se nad sebou taky, můžu doporučit.


Posted 12.10.2015 by Marek Cerny in category Nezařazené

Leave a Comment

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*